Komu se dá v éře fake news ještě věřit?

Fake news v roli fenoménu

Lživé poplašné zprávy a nejrůznější hoaxy tady byly od začátku internetu. Tento typ tzv. žluté žurnalistiky, která si vědomě nedělá příliš velkou hlavu z jakýchkoli etických pravidel, jde ruku v ruce se svobodou projevu na internetu – a samozřejmě také vysokým stupněm anonymity, který je pro online prostředí typický. Zatímco dřív jsme si ale pod pojmem hoax představovali spíše úsměvné e-maily ohlašující výhru v loterii ve snové výši nebo všelijaké konspirační teorie, dnes se zdá, že dezinformace mají moc čím dál větší.

Ve Velké Británii dokonce populární označení fake news vydavatelé renomovaného výkladového slovníku Collins English Dictionary jmenovali výrazem roku. Není bez zajímavosti ani tvrzení Donalda Trumpa, že to byl právě on, kdo termín vymyslel. Redakce Collinsova slovníku to ovšem zamítla s tím, že se slovní spojení používá už někdy od roku 2000.

O aktuálnosti tohoto fenoménu svědčí i fakt, že o něm na začátku letošního roku vyšla také první publikace v českém jazyce.

Sociální sítě jako živná půda pro dezinformace

Sociální sítě jsou pro falešné zprávy tím nejlepším možným podhoubím. Na podzim loňského roku zveřejnila Kolumbijská univerzita studii, ze které vyplývá, že lidé mají obecně menší potřebu ověřovat si informace, pokud jsou přijímané skupinově. Tento trend byl zkoumán v rámci 8 experimentů, během nichž se ukázalo, že ke zprávám sdíleným ve skupině jsou respondenti podezřívaví mnohem méně. Jakmile zprávy posuzovali jednotlivě, vzrostla úroveň kritického myšlení zhruba o 35 %.

Profesorka Gita Joharová, která se na výzkumu podílela, to vysvětlila jednoduše: „Stejně jako zvířata se i my cítíme ve skupině bezpečněji.  Když tento poznatek aplikujeme na informace, které přijímáme na sociálních médiích, tentýž instinkt vede k nižší míře kontroly faktů.“

Toho všeho si jsou autoři dezinformačních článků dobře vědomi. A naučili se na tom profitovat. Zatímco se v těch odvážnějších teoriích naznačuje využití fake news při politickém boji, na druhé straně máme třeba nejrůznější clickbaity – články s titulky, které vás zaujmou na první pohled. Následně se proklikáte na stránky, které jsou hustě pokryty reklamou a podvodníkům už se sypou centy do kapes. V horším případě si pořídíte třeba počítačový virus.

Fake news v číslech

Hlavní demografickou skupinu zasaženou nákazou falešných zpráv představují Američané. Nezávislý průzkum odhaluje, že více než 81 % všech vyhledávání informací o dezinformacích (ach, ta ironie) pochází právě ze země svobody. Pro srovnání; na druhém místě je Velká Británie s pouhými 4,2 % hledání.

Největší rozmach fake news přinesly bezpochyby americké volby v roce 2016. V době jejich konání zaznamenaly nedůvěryhodné zpravodajské weby zhruba 159 milionů unikátních návštěv, přičemž asi polovina informací měla být kompletně smyšlená. Tvrzení, že tyto zprávy značně ovlivnily konečný výsledek boje mezi Trumpem a Clintonovou, je značně rozšířené.

Ruská továrna na výmysly

V tabulce zmíněná agentura Research Agency sídlí v Petrohradě a měla se doslova zabývat výrobou umělého internetového vlivu. Proč? Jménem ruských obchodních zájmů. Agentura na sociálních sítích a informačních serverech vytvářela ohromné množství falešných účtů s cílem propagovat ruské zájmy na domácí i zahraniční politické scéně. V budově agentury v toce 2015 údajně pracovalo více než 1 000 najatých komentátorů a blogerů. Informace se dostaly ven již v roce 2014 poté, co hackeři vyvěsili na veřejnost utajované vládní dokumenty. 16. února 2018 americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo 30 ruských státních příslušníků a tři společnosti z porušování zákonů s cílem zasahovat do amerických voleb a jiných politických procesů. 

Vyráží se do boje za „pravdu“?

Právě americký prezident Donald Trump několikrát obvinil gigantická americká média jako CNN nebo Washington Post ze šíření fake news a celosvětová vlna kritiky se samozřejmě snesla i na internet. Vize na rok 2018 se tak například u Facebooku neobešly bez plánů na boj proti nepravdivým informacím.

19. ledna Mark Zuckerberg, zakladatel a CEO Facebooku, oznámil, že sdílené zprávy budou v blízké budoucnosti posuzovány právě podle jejich důvěryhodnosti. Celý proces by měl být postaven na hodnocení uživatelskou komunitou, nikoli samotnou společností či externími agenturami.

Jak to celé bude fungovat ještě není úplně jasné, každý informační zdroj by ale měl být ohodnocen určitým skóre. To bude založeno na hodnocení fanoušků daného média, stejně jako těch, kteří na něj jen náhodně narazili. Zuckerberg dodává, že Facebook bude nadále zobrazovat všechny sdílené zprávy, ty s vyšším skóre budou ovšem razantně upřednostněny.

Zvláště tento poslední dodatek vyvolal vcelku pochopitelně vlnu kritiky. Vysoce postavený zaměstnanec Facebooku jen několik dní po Zuckerbergově prohlášení vydal blog, ve kterém namítá, že sociální síť by neměla být zodpovědná za šíření dezinformací a virálního obsahu. Opírá se v něm o názor, že Facebook nechce být jakýmsi rozhodcem pravdy a jeho vedení si ani nemyslí, že to je role, kterou by svět od sítě vyžadoval.

„Učinili jsme opatření, díky kterým je dnes nahlašování falešných zpráv snazší, a také jsme podnikli kroky k tomu, aby mohly nejrůznější zástupci třetích stran hodnotit věrohodnost informací. I přes tyto opatření ale nebude tato bitva nikdy ukončena.“

Na druhé straně se do boje s fake news pouští osobnosti jako Craig Newmark. Zakladatel platformy Craiglist je přesvědčen, že s dezinformacemi je třeba skoncovat a jeho nadace na tyto účely vynaložila už přes milion dolarů.

Jaký máte názor vy? Vnímáte fake news spíše jako marketingovou hru o pozornost nebo nebezpečného činitele v národních zájmech?

Chcete být vidět v online prostředí? Kontaktujte nás.