Krátí se čas fenoménu falešných followerů a fanoušků?

Prakticky od vzniku sociálních sítí tady současně existuje jakýsi šedý trh, kde si firmy i jednotlivci snadno nakupují falešné followery, lajky a komentáře. Blíží se ale v blízké budoucnosti konec tohoto fenoménu?

Existence alarmujícího množství falešných účtů na sociálních sítích jako Instagram nebo Facebook je veřejným tajemstvím. Během let se z tohoto fenoménu stal zajímavý byznys na hraně šedé ekonomiky. Mějme to tedy na paměti, než se zase uchýlíme k tomu, že dosah nebo popularitu nějaké firmy či jednotlivce zhodnotíme dle tohoto měřítka. Není totiž žádnou výjimkou, že inkriminované účty působí opravdu autenticky.

Prakticky od vzniku sociálních sítí tady současně existuje jakýsi šedý trh, kde si firmy i jednotlivci snadno nakupují falešné followery, lajky a komentáře. Blíží se ale v blízké budoucnosti konec tohoto fenoménu?

Kdo „potřebuje“ falešné followery?

Tímto bizarním způsobem si společenský status moderní doby často nahání mladí lidé nebo hudební umělci, nezapomeňme, že zdání velké fanouškovské základny se může hodit například také politikům nebo jiným veřejným činitelům.

V loňském roce vedení Facebooku připustilo, že až 270 milionů účtů je falešných nebo duplicitních. Toto číslo výrazně předčilo všechny předchozí odhady. Na podzim roku 2017 přišel Facebook s následující statistikou:

Měsíční počet aktivních uživatelů

2,1 mld.

Odhadovaný počet špatně klasifikovaných a nežádoucích účtů

60 mil.

Odhadovaný počet duplicitních účtů

210 mil.

Celkový odhadovaný počet nelegitimních účtů

270 mil.

 

Ve Spojených státech se problém dostal až před samotný kongres. Falešné účty na sociálních platformách byly zařazeny mezi nejnebezpečnější způsoby, jak mohou veřejní činitelé uměle posilovat svůj vliv. Vedoucí pracovníci Facebooku, Twitteru a Googlu americké vládě slíbili, že se do boje s falešnými účty a roboty pustí s větším nasazením než kdy dřív. Nezdá se ovšem, že by podezřelých účtů nějak ubývalo.

Na internetu není problém dokonce najít aktuální návod jak na Facebooku vytvořit neomezené množství nových účtů – bez ověřování pomocí e-mailu nebo SMS zprávy. Úroveň zabezpečení sítě rozhodně nehodláme zpochybňovat, zůstává však otázkou, zda se v tomto případě nejedná o boj s větrnými mlýny.

Česká republika není výjimkou

V loňském roce média poukazovala na skutečnost, že více než polovinu sledujících Andreje Babiše na sociální síti Twitter tvořily právě takové falešné účty. Hnutí ANO, potažmo Marek Prchal, vrchní marketér Andreje Babiše, tehdy nicméně razantně odmítl jakékoli nakupování s tím, že obdobný trend můžeme vidět u všech velkých účtů – jaksi automaticky.

To samozřejmě může být pravda. Už v roce 2014 vypadaly twitterové účty mnoha globálních společností podobně jako profil amerického prodejce hraček; Toys “R“ Us.

 

Prakticky od vzniku sociálních sítí tady současně existuje jakýsi šedý trh, kde si firmy i jednotlivci snadno nakupují falešné followery, lajky a komentáře. Blíží se ale v blízké budoucnosti konec tohoto fenoménu?

odkaz obrázku: https://assets.entrepreneur.com/article/1409701814-3-fake-followers-major-us-retailers-infographic.jpg

 

Hra o politický vliv nebo snadný zisk

Souvislost mezi falešnými účty a bojem o politickou moc je zmiňována stále častěji. Zástupci Facebooku nedávno potvrdili, že před loňskými parlamentními volbami ve Velké Británii odstranili tisíce profilů. Prohlášení přišlo po obvinění, že se zástupci předních sociálních sítí nezabývali masivním šířením falešných zpráv během Brexitu.

Průzkumy naznačují, že právě fake news a nejrůznější click-baity (zprávy s na první pohled lákavými titulky) jsou hlavní motivací pro zakladatele falešných účtů. Smyšlené nebo nepodložené zprávy na nedůvěryhodných serverech jsou zpravidla podpořeny placenou reklamou. Čím více lidí na odkaz klikne, tím je zisk větší.

V USA začíná se schyluje k boji s prodejci falešných účtů

Ve Spojených státech mezitím generální prokurátor města New York City, Eric T. Schneiderman, na začátku února zahájil vyšetřování společnosti Devumi. Ta patří mezi nejvýznamnější dodavatele falešných účtů a svým klientům slibuje rychlý marketingový růst.

Podle Schneidermana dospělo vyšetřování k závěru, že společnost Devumi aktuálně ovládala přes neuvěřitelných 3,5 milionu falešných účtů na Twitteru. Její služby měly být během let navíc využity k nákupu až 200 milionů takových účtů na různých sociálních sítích. Nejvíce znepokojující je ovšem už v tabulce výše naznačený fakt, že u mnoha inkriminovaných účtů v agentuře údajně používali fotografie získané ze skutečných profilů. Společnost tedy čelí také obviněním z krádeží identit.

Při pohledu na její webovou prezentaci vás do očí praští titulek hlásající – „Váš úspěch na sociálních médiích začíná právě tady. Od tweetů, které se dostanou do trendů až po virální videa.“

Nezapomínejme ovšem, že právě falešné účty jsou už ze samotného principu veličinou, která odporuje základním pravidlům sociálních sítí. Jak mohou ale být tato čísla tak obrovská? Odpověď je jednoduchá – žijeme ve světě, kde je po followerech, lajcích a komentářích obrovská poptávka. Známý časopis Times prověřil klientelu agentury a mezi více než 200 tisíci zákazníky měli figurovat televizní hvězdy, sportovci, komici, řečníci TED nebo dokonce pastoři. Ve většině případů nakupovali samotní vlastníci účtů, jindy to byli agenti, zástupci pro styk s veřejností nebo prostě přátelé.

Stojí to firmám nebo jednotlivcům za to?

Asi se ptáte, proč by velké korporace nebo slavné hvězdy tak riskovaly dobrou pověst. Statistika je jasná – cena za falešné sledující je mizivá – výsledky, které nafouknutá prestiž na sociálních sítích může přinést, jsou oproti tomu obrovské.

Někdy mohou být „okradeny“ i samotné firmy. Se zmiňovanou kauzou souvisí případ dvou dětských influencerů, youtuberů Arabelly a Jaadina Dahových. Sourozenci údajně inkasují až 100 000 dolarů ročně; od značek jako Disney, Nintendo nebo Apple. Podle případové studie časopisu Time se ale k jejich účtům na Twitteru váží doslova tisíce sdílení, které podle záznamů agentury Devumi zakoupila jejich matka a manažerka v jedné osobě…

Závěrem?

Samotné sociální sítě dokážou v současnosti počet falešných účtů omezit jen zčásti. Na agenturu Devumi se v USA strhla vlna kritiky, ale rozhodně není jediným článkem v tomto novém průmyslu. Co z toho plyne? Než budete důvěryhodnost nebo úroveň nějaké značky soudit podle počtu interakcí anebo sledujících, pamatujte si, že vše nemusí být zase tak růžové. A sami nikdy do ničeho podobného neinvestujte. Poctivě vybudovaná základna – i když menší – je za všech okolností nenahraditelná.

Na závěr přidáváme několik téměř neuvěřitelných údajů:

  • Na Twitteru bylo na jaře 2017 kolem 50 milionů účtů
  • Ve stejnou dobu bylo na Twitteru celkem asi 330 milionů účtů
  • V listopadu 2017 Facebook potvrdil, že až 270 milionů účtů je falešných (v roce 2012 to přitom bylo 80 milionů)

Chcete tvořit kvalitní obsah a mít relevantní followery? Kontaktujte nás. 

 

 



Přidejte komentář


Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.     OK   Další informace